Recenze Milan Tesař 2

Jiří Bílý – Na tělech ryb

 

MILAN TESAŘ

Reflex č.28/07, Labyrint kultury

 

Důkazem toho, že i na zemi jsou černé díry písní „se zvláštním osudem“, je i Jiří Bílý. Možná měl problém s ušima, když se z basisty hlučných Kurtizán z 25. avenue stal písničkářem.

A velmi šikovným – z upatlaného folkového průměru vyskočil už před sedmi lety debutem Neptej se. A dalších sedm let sbíral materiál na album Na tělech ryb. Jiří na něm nebrečí a není zatížen ortodoxními pravidly jednoho žánru. Lidovecky řečeno, sálá z něj „klidná síla“ přirozené muzikálnosti, nenápadných nápadů a příjemně zastřeného hlasu. Už jsem o tom psal a nechci tohle téma táhnout donekonečna, ale já být například Anetou L., budu žmoulat čepici u bran takových autorů, aby pro mě něco napsali.

"Záleží jenom na tom,
jak je v nás.

Nikde jinde."
(R. Havel)