Recenze Antonín Kocábek
Jiří Bílý – Neptej se
ANTONÍN KOCÁBEK (www.musicserver.cz)
„Neptej se kam, neptej se proč, neptej se…“ ozývá se z etéru skoro denně příjemná, nevtíravá a melodická písnička. Zpívá ji Jiří Bílý – nové jméno ve stáji firmy Sony Music Bonton. Docela by stálo za to se zamyslet nad tím, jak se tomuto mladému muži podařilo podepsat smlouvu s tak renomovanou firmou v době, kdy velká vydavatelství téměř domácí scénu ignorují, a kdy i tak známí interpreti jako je Jan Burian nebo Petr Skoumal vydávají u malých a nezávislých. Nicméně to není na pořadu dne.
Mnohem překvapivější je minulost tohoto interpreta – Jiří Bílý působil v minulosti v temných a tvrdých rockových spolcích (mj. jako baskytarista Kurtizán z 25. Avenue), zatímco jeho sólový debut se pohybuje někde na pomezí popu a inteligentního folku, který není daleko třeba od Jaromíra Nohavici. Jsou to nápadité, aranžérsky čisté a dobrý vkus neurážející písničky, která naše rádia potřebují jako sůl. Takové skladby „Pochod Na Golgotu“ nebo „Kořeny“ by rozhodně naši rozhlasovou produkci výrazně obohatily. Za zmínku rozhodně také stojí fakt, že Jiří Bílý není něčí chráněnec – nejen, že si desku nazpíval a vyprodukoval sám, ale zahrál si zde i na akustickou kytaru. I mezi ostatními zapojenými nástroji pak najdeme v převážné většině akustické nástroje – několik violoncell, akordeon, perkuse a flétny. Není divu, že písničky jsou daleko agresivitě i vlezlému syntezátorovému popu. Jsou spíše zamyšlené, křehké, citlivé a poklidné. Na druhé straně si Bílý dokázal uhlídat, aby skladby nebyly rozvláčné a zbytečně dlouhé, čímž odboural riziko vkrádající se unylosti, a to i přesto, že nějaké radikální zvraty bychom zde hledali marně.
Nicméně se jedná o desku, která není všední záležitostí, a doufejme, že ani její intrepret nevyšumí časem do ztracena, semletý showbusinessem. Byla by to škoda.